Zámek ve Vršovicích na prodej, okres Louny

Prodáváme unikátní zámecký areál ve Vršovicích o celkové výměře 1,6 ha. Zámek Vršovice s hospodářskými budovami se nachází v jižní části obce Vršovice (okres Louny) v malebné zátočině řeky Ohře. Byl postaven v první polovině 17. století a je nemovitou kulturní památkou. Celková plocha pozemku včetně zeleně a zastavěné plochy činí 15 805 m², podlahová plocha zámku je cca 2 600 m² a hospodářských budov cca 2 500 m². 

Na místě, kde nyní stojí zámek, zmiňují historické prameny poprvé tvrz v roce 1419. Stávala na ostrově obtékaném rameny řeky Ohře, která tvořila součást jeho opevnění. Toto koryto se východně od zámku dochovalo dodnes. 

Zámek Vršovice byl postaven ve 20. letech 17. století, přestavěn a obnoven v letech 1735–36 a opraven roku 1871. Zámecká budova má čtyřkřídlou dispozici se středovým čtvercovým dvorem. 

Nad hlavními vraty zámku z počátku 17. století je vytesán alianční znak Volfa Ilbruka z Vřesovic a jeho manželky Elišky Berkové z Dubé a letopočet 1628 (rok dokončení výstavby). Nad ním je namalován erb Schwarzenberských. Vchod korunuje vížka s barokní bání. Na tuto dobu odkazuje i tvarosloví obloučkových stupňovaných štítů v obou nárožích čelní fasády, které mají ještě pozdně renesanční charakter. 

Zámek byl postaven velmi důkladně, převažuje zdivo z opukových kvádrů, částečně také lomové zdivo. Dvorní arkády a klenby severního a západního křídla (dnes částečně zřícené) byly dostavěny z cihel až při barokní přestavbě.

Průjezd vchodu do zámku a místnosti v přízemí severního křídla jsou zaklenuty valenou klenbou. V malých místnostech při průjezdu vpravo bývala vrátnice a šatlava. Podle popisu z roku 1663 bylo původně v přízemí osm místností, včetně dosud dobře zachované unikátní černé kuchyně, a v podzemí tři klenuté sklepy. Dochovaná je také podzemní lednice, kde se celoročně uchovával led k chlazení potravin. V patře byla předsíň, komnata a komora, světnice s komorou, kabinet, velká jídelna a kaple sv. Kříže, která stavebně vystupuje z fasády. Štukové stropy zdobily freskové malby. Za jídelnou zůstalo několik nedokončených a nezařízených světnic. Pod šindelovou střechou bylo devět místností pro čeleď.

V 18. století, v letech 1735 až 1736, dal majitel Ludvík Jiří z Badenu zámek dostavět, starý palác rozdělil, všech 22 světnic vybavil novým nábytkem a celý zámek opravil.

V objektu se dodnes zachovala řada pozoruhodných konstrukcí, například raně barokní dveře, dřevěné stropy, podlahy a schodiště, hrázděné zdivo, dřevěné profilované ostění, některé vnější a vnitřní omítky včetně torz štukové výzdoby v patře.

Nádvoří, do kterého se vjíždělo dnes již neexistující branou, lemují hospodářské budovy. Rozlehlá stavba s barokními štíty po levé straně vjezdu do areálu prošla částečnou rekonstrukcí. Na protější straně stojí budova sýpky, vyzděná převážně z lomové opuky a cihel. Profilovaná ostění oken jsou dřevěná, vnitřní prostor je rozdělen v přízemí klenutými oblouky a v patrech zděnými pilíři.

Dnešní zámek měl předchůdkyni v tvrzi, která byla poprvé písemně doložena v roce 1419. Zásadní změna nastala v roce 1622, kdy panství koupil Volf Ilburk z Vřesovic, který přestavěl vršovickou tvrz na zámek. Nad hlavní zámecký portál umístil již zmíněný alianční znak. Od té doby se ve vlastnictví Vršovic vystřídalo několik majitelů, mimo jiné Lobkovicové a Černínové-Bádenští. Od konce 18. století již zámek nesloužil jako rezidenční sídlo. Bádenští i později Schwarzenberkové využívali zámek především k pobytům za účelem lovu bažantů, sousední pozemky sloužily jako honitba. Schwarzenberkové vlastnili zámek až do roku 1924, kdy byl v rámci pozemkové reformy převeden na zbytkový statek. Po roce 1945 se objekt stal majetkem Místního národního výboru ve Vršovicích, který zde zřídil byty, a areál užívali zemědělci. Koncem 80. let byl zámek již volně přístupný a takřka bez nájemníků. Od roku 1989 je zámek v soukromém vlastnictví.